Díky dobrovolnictví jsme se dostali na taková netradiční místa, že už jsme si mysleli, že nás nic nepřekvapí. A ono přece jenom jo. Přes program Workaway.info jsme se v Malajsii ocitli na malém ostrůvku Tioman, kde jsme pomáhali s ochranou životního prostředí.

 

Po deseti měsících naší cesty kolem půl světa jsme se po Thajsku neplánovaně ocitli v Malajsii. My už to jinak asi ani neumíme. Po týdnu v hlavním městě Kuala Lumpur a týdnu v Cameron Highlands jsme přemýšleli kam dál. A tak jsme otevřeli stránky Workaway.info a rozhodili sítě.

Jak jinak, než přes Workaway?

O programu Workaway už jsem se v článcích na blogu několikrát zmiňovala. Protože to je něco, v čem si docela libujeme. Pro nezasvěcený ve zkratce vysvětlim. Jde o dobrovolnický program, kdy si vybereš místo (nejčastěji farmu nebo učení angličtiny) a vyrazíš tam pomáhat jako dobrovolník. Funguje to systémem práce výměnou za ubytování a stravu. Jestli se o tom chceš dozvědět něco blíž, o Workaway píšu více třeba v Jak se finančně řeší cesta kolem světa.
Když jsme po několika odmítnutí už ani nedoufali, přece jen jsme byli pozvaní, ať přijedeme do beach resortu na ostrově Tioman. I když náplň práce na webu nebyla úplně jasná a ostrov vypadal, že je sakra daleko, nelenili jsme a druhý den se vydali na cestu s tím, že se necháme překvapit. Od toho taky cestujeme, abychom objevovali nová místa a poznali, jak žijou jiný kultury, no ne?

Kdepak se to ten Tioman schovával a co nás tam čekalo?

Ostrůvek Tioman leží u východního pobřeží pevninské Malajsie. Pluje se tam 2 hodiny lodí z města Mersing a dost to houpe. Celí zelení jsme se vylodili v centrální vesnici Tekek. Ostrov tvoří z 80% džungle a žije tu kolem 1 000 obyvatel, proto byste tu města jen těžko hledali. Naším útočištěm se pro nás na další měsíc stal malý resort a bar Tioman Cabana přímo na pláži. V naší chatrči jsme usínali a probouzeli se za zvuků šplouchání vln. Tohle místo jsme si hodně rychle zamilovali!
Majitel a náš hostitel Hisham v rámci resortu založil ještě navíc projekt s názvem Rumah Hijau, což v malajštině znamená “zelený (ekologický) dům”. Jeho smyslem je chránit životní prostředí na ostrově. Totiž když byla situace na Tiomanu každým rokem horší a horší a pláže mizely pod nánosem odpadu, Hisham se rozhodl vzít to do svých rukou. A od toho jsme tu byli my dobrovolníci, abychom mu s tím pomohli.

Náš hostitel Hisham a jeho zelený dům Rumah Hijau

Přečti si taky Jak jsme v Číně žili s šaolinskými mnichy v buddhistickém chrámu

 

Jak se ochraňuje životní prostředí na Tiomanu?

Sbírali jsme odpady z pláže a silnic. Vyráběli koše na třídění a ty pak rozváželi po ostrově. A naopak sváželi už plné koše odpadu k nám. Ručně třídili a recyklovali plasty, sklo a plechovky. Z roztavenýho plastu vyráběli předměty pro další využití – například pletivo, který se využilo právě na výrobu dalších košů. Rozdrcený sklo se lodí vyváželo na moře a poslalo zpět odkud přišlo – na dně mořské.
Odpadu bylo hodně. A to myslím jako že fakt HODNĚ. Takový malý ostrov a člověk jen zírá, kolik se tu spotřebuje flašek, lahví a plechovek. Nepřidává tomu ani jeho poloha. V období monzunů se totiž na ostrov vyplaví obrovský nánosy bordelu z Jihočínského moře.
Nejúpornější prací ale bylo čištění pláže od motorového oleje. Ti zmetci rybáři totiž vypouští olej přímo do moře a ten se pak v malých žmolcích vyplavuje na pláže. A když praží sluníčko, olej se rozpouští a vytváří na písku černý povlak. Nechutný.

Sbírání černých mrňavých žmolků oleje byla ta nejúmornější práce. Když jsme to konečně posbírali, přišla vlna a vyplavila na pláž další nálož.

Jak jsme to měli s pracovní dobou?

Když byl nahromaděný odpad vytříděný a zrecyklovaný, šunky jsme si neváleli. V samotným resortu bylo taky co dělat. Pomáhali jsme s house keepingem (úklid pokojů), v restauraci i v kuchyni, obsluhovali a bavili hosty.
Upřímně? První dny, kdy jsme recyklovali odpad, jsme makali jak mezci. Od 8:30 klidně do šesti do večera jsme se topili v plastu, sklu a plechovkách. I když by se “správně” podle pravidel Workaway mělo pracovat jen 4-5 hodin denně. Ale hlavní myšlenka dobrovolnictví je přece chtít pomáhat, že jo? 🙂 Ne si odmakat “svoje” a vypařit se jako pára nad hrncem.
Když jsme to ale během týdne všechno zlikvidovali, už to bylo docela leháro. Pokoje jsme většinou zvládli do oběda uklidit a pak už jsme měli čas jen sami pro sebe. Pak nastala ta nejtěžší otázka. Jít se cachtat do moře nebo jít trekovat do džungle? 🙂

 

Mohlo by tě taky zajímat: Pronikli jsme do tajů japonských gejš. Pro jednu z nich jsme pracovali

 

Na pláž, do džungle nebo kalit?

I když je Tioman malý ostrůvek, možností co dělat tam bylo spoustu. Jedna varianta bylo moře – koupačka, šnorchlování, kajakování nebo stand up padle. Všechno je možný. Ale to hlavní, za čím sem míří spoustu lidí, je potápění. Právě Tioman je jedním z nejkrásnějších míst pro vášnivé potápěče. Toho využil Jirka a splnil si svůj sen – udělal si potápěčský kurz.
Další variantou, kterou jsem využívala já, bylo trekování v panenské džungli, která pokrývá skoro celý ostrov. Kromě drzých makaků, jedovatých pavouků a hadů ji obývají i méně obvyklá zvířátka jako velké černé veverky nebo varani. Tras bylo na výběr dost, jen jsem se musela předem informovat, kam (ne)můžu. Některé stezky byly nebezpečné a možný jít jen s průvodcem. Historku, jak se na vlastní pěst vydal do džungle lehkomyslný Brit, kterého našli po třech měsících mrtvého a rozežraného varany, jsem slyšela několikrát.

Na chill v hamaku se vždycky čas našel. 🙂

A protože jsme žili ve fakt super cool baru, kde to nejvíc žilo, po večerech jsme neměli o párty nouze. Hlavně úterky, kdy tu hrála živá hudba a sjížděl se sem kalit snad celý ostrov. Velkou veselici jsme taky zažili na tradiční malajské svatbě, na kterou jsme byli pozvaní. To bylo něco, co jsme nemohli odmítnout.

Co jsme si kromě opálení odvezli?

Na ostrově jsme strávili celkem měsíc. Z čeho jsme byli nejvíc paf bylo, když jsme reálně viděli, kolik odpadu se tam vytvoří. A to je Tioman ostrov velký jako Plzeň. O horách odpadu v Číně, Bali nebo Havaji už jsme jen slyšeli z Hishamova vyprávění.
Sbírání a třídění odpadu, ruční recyklace, výroba nových košů. Nevypadá to, ale někdy to byla dlouhá a úmorná práce. Kor ve vedrech, která tam vládnou. Úsměv na tváři nám ale držela myšlenka, že pomáháme tam, kde je to potřeba.

Na začátku je pořádná nálož odpadu…
…kterou společnými silami vlastnoručně zrecyklujeme v ručně vyrobeném stroji…
… a takhle vypadá zrecyklovaný plast.
Na podporu třídění odpadu jsme taky vyráběli koše, které jsme rozmisťovali na co nejvíce místech po ostrově.
A na konci už je jen radost z vykonané práce pro dobrou věc. 🙂

 

Chceš taky zažít něco podobnýho a nevíš si úplně rady? Napiš mi. Hrozně ráda pomůžu a poradím. 🙂

Dobrovolnictví v ráji mezi odpadky
Štítky:

1 komentář u „Dobrovolnictví v ráji mezi odpadky

  • 17. 08. 2018 (16:04)
    Trvalý odkaz

    Ahoj, můžu se zeptat jak dlouho jste byli na Tiomanu? Dá se dobrovolničit přes workaway i na pár dní?
    díky
    Verča

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.