Čínská lidová republika je zemí nám na míle vzdálenou. Nejen geograficky, ale hlavně kulturně. S Číňany může být někdy těžký pořízení, protože přece jen je to úplně jiná mentalita. Než se člověk vypraví do Číny, měl by se před návštěvou psychicky obrnit. Trpělivost je nejvíce potřeba. A nějaké ty informace před odjezdem, jací jsou Číňané a co od nich očekávat taky nejsou k zahození.

Když člověk cestuje na jiný kontinent, může to být náročný. Být najednou obklopen lidmi jiného národa s úplně jinými zvyky, jinou mentalitou a jinými představami o slušném chování.

Když jsme poprvé dorazili do Číny, měli jsme to zrovna tak. Ale po dvou měsících už víme co a jak. A ještě se nám to rýmuje. Abyste ani vy nemuseli zažívat nepříjemný chvilky, dali jsme pro vás dohromady nějaký ty tipy a fígle, které se vám můžou při cestování Čínou hodit.

Protože je toho dost a dosti, vznikl z toho nakonec třídílný seriál – „jak vyzrát na Čínu“. V prvním díle jsme vás seznamovali s čínskou gastronomií a zvyky během stolování. V druhém díle vás připravíme na to, co vás čeká a nemine při setkání s Číňany. Mám se při seznámení s Číňany uklonit nebo podat ruku? Co jim můžu přivést jako dárek? Co je pravdy na tom, že Číňané neumí anglicky? Je těžké se naučit čínsky? Takže jdeme na to.

 

Jací jsou Číňané?

Na to je jednoduchá odpověď. Jiní. A teď nemám na mysli vzhled. Měli byste vědět, že Číňané jsou hrdým národem. Jsou hrdí na svou zem a na svou kulturu. Neodsuzujte před nimi nahlas politický systém země. Ani Mao Ce-tunga. Toho týpka žerou. Ptejte se na cokoliv, rádi vám odpoví. Ale nekritizujte.

Číňané jsou obecně moc přátelští. Nejen k cizincům, ale i sami mezi sebou. Je běžné oslovit jen tak cizího člověka na ulici. Někdy dokáží být pěkně upovídaní. A taky uřvaní. V tomhle jsou podle mě ještě horší než Italové.

Na první dojem se může zdát, že Číňané jsou velmi zdvořilí. To sice ano. U nich ale zdvořilost znamená, že nesmí přímo vyjádřit svůj nesouhlas. Zatímco my Češi nemáme problém někomu vmést do ksichtu, že se nám něco nelíbí, pro Číňany je něco takovýho nepřípustný. Raději vám budou na všechno vesele přikyvovat, i když v duchu si myslí úplný opak. Jen, aby nebyly problémy.

 

Seznámení a konverzace s Číňany – co ano a co ne

Při seznamování – stejně jako u nás – se podává ruka. Nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy se Číňanům neklaňte. Ani když jim děkujete. To je japonský zvyk. A Číňané se vám za to buď vysmějí (v lepším případě) nebo vás ukamenují a navždy zavrhnou. (Jasně, že přeháním, ale pointu jste pochopili.)

Obecně v Číně moc nemluvte o Japonsku. Během čínsko-japonský války dali Japonci Číňanům pěkně na prdel a Číňané proto teď nemají Japonsko moc v lásce. A bytostně nesnáší, když si je lidé pletou s Japonci. Přirovnala bych vám to asi jako my nemáme rádi, když nás hážou do jednoho pytle s Rusy.

Když jste pozvaní k někomu na návštěvu, zujte se ještě před tím, než vejdete dovnitř. Doma se nosí pantofle. V těch se naopak neopovažujte vyjít ven. Na tohle jsou hákliví.

Pokud chcete potěšit hostitele dárkem, za boha mu nedávejte hodinky. V Číně to má mě z neznámých důvodů dosti morbidní význam. Naopak Číňany vždy potěšíte krabičkou kvalitního (a krásně zabalenýho) čaje. Ten je v Číně národním pitím a prakticky všichni Číňané tenhle horký nápoj milují. Skvělým dárkem může být i ovoce, například v podobě ovocného koše.

 

Angličtinu nechte doma aneb bez čínštiny ani ránu

Obrňte se svatou trpělivostí. Nebo před odjezdem naučte čínsky. Protože Číňané NEumí anglicky. I když se mezi mladou generací může samozřejmě najít výjimka. Ale nespoléhejte na to. Nespoléhejte ani na to, že v čínštině existují mezinárodní slovíčka (například hotel, restaurant, metro apod.). Protože neexistují. Čínština není ani trochu podobná angličtině nebo jiným germánským jazykům. Vlastně není podobná vůbec ničemu.

Při komunikaci s těmi, kteří neumí anglicky, je to stejné asi jako všude jinde na světě – potkáte Číňany, kteří si s vámi zvesela zahrají na pantomimu (komunikace alá rukama nohama), jiní vás budou ignorovat a nebudou se s vámi jako cizincem chtít bavit. To čekejte například v Šanghaji.

Metro je jediný dopravní prostředek, kde jsou čínské znaky přepsané do latinky

Čínské znaky všude, kam se podíváš

V tom jejich písmu, které připomíná rozsypanou rýži, aby se prase vyznalo. Na přepisy názvů do latinky ale nespoléhejte. Ve velkých městech doporučujeme používat metro, tam to není problém. Ale u ostatní dopravy je to peklo. Čínský peklo. To nechcete.

Na všech nádražích, ať už větších nebo menších městech, jsou veškeré informace v čínských znacích. To samé čekejte v autobusech a na autobusových zastávkách.

Jak už jsem zmiňovala, Číňané nemluví anglicky. A prodavačky jízdenek teprve ne. Pokud máte tu možnost, doporučujeme při cestování mezi městy koupit si jízdenky předem online. Na nádraží už jen pak ukázat číslo rezervace. A máte vyhráno. Jestli nemáte přístup k internetu, připravte si název města, do kterého chcete jet, napsaný v čínských znacích, třeba na kusu papíru. Nebo skvělým pomocníkem v těchto situacích je Google překladač offline.

Vlakové nádraží v Pekingu – vše jen v čínských znacích

Osm piv ani nemrknete

Aby jste se už tak necítili v Číně ztracení, ještě k tomu mají jinou prstovou mimiku. Včetně počítání. Na prstech jedný ruky můžete napočítat až do deseti. Nejčastějším nedorozuměním cizinců je v baru, když si objednávají dva drinky a ukazují při tom na ruce vztyčený palec a ukazovák. Pro nás to může znamenat „dva“. Pro Číňany je to ale jasná osmička. Tady je přehled všech číslic na prstech do deseti alá čínská verze.

Čínské počítání na prstech do deseti na jedné ruce

Prstová mimika se od té naší taky liší při dalších posunkách. Když ukazujete, že chcete něčeho málo, spojíte palec a malíček. Když je něco „dobrý“, nevztyčuje se palec, ale spojuje se palec a ukazovák do tvaru „O“. Nebo když vám někdo dolívá čaj, stačí mu poděkovat jemným poklepáním konečků prstů na stůl.

 

Další věci, na které je fajn se psychicky připravit

Jednou z věcí, na kterou se nervově připravte, je předbíhání ve frontách. To je v Číně na denním pořádku a ještě se tváří jakože nic. Nenechte si to líbit.

V neposlední řadě se obrňte na přehnaný používání mobilních telefonů. Číňané jsou jimi úplně posedlí. Nosy mají k mobilům div ne přilepený a kolikrát vůbec nevnímají realitu kolem sebe. A takové pouštění hudby, filmů nebo jiných videí to přímo milují, ať jsou kde jsou – bez sluchátek a s volume pěkně na maximum. Aby to slyšel i zbytek metra, vlaku, autobusu, čekárny… Když se odhodláte je poprosit, jestli budou tak hodní a ztlumí to, obdaří vás krásně kyselým ksichtem.

 

Í, ár, san… vyletí ptáček!

„Í, ár, san“ v čínštině znamená „jedna, dva, tři“ a Číňané takto počítají vždy, když někoho fotí. Uslyšíte to v Číně hodněkrát. 🙂

Pokud se chystáte cestovat i do méně turistických oblastí, to znamená v podstatě kamkoliv jinam, než je Peking a Šanghaj, nahoďte hvězdný úsměv. Lidé v Číně moc často nepotkávají bělochy. Ti jsou pro ně jakýmsi symbolem krásy. Kromě toho, že na vás budou pokřikovat, že jste „beautiful“, si vás budou taky hodně fotit. Ať už nadšené selfie nebo nenápadným nasměrováním telefonu vaším směrem. A pokud jim zapózujete se zvednutým ukazováčkem a prostředníčkem do tvaru „V“, budou vás milovat. To je v Číně totiž nejoblíbenější póza při focení. Ti, kteří se neodváží fotit, na vás alespoň budou čučet jak péra z gauče.

Bez „V“ a „í, ár, san“ by to v Číně snad ani nešlo. 😀

Jaké jsou vaše zkušenosti s Číňany?

Zažili jste taky nějaké ty horké chvilky při konverzaci s nimi?

Podělte se s námi o ně do komentářů. 🙂 

Jak vyzrát na Čínu, 2. díl: Při setkání s Číňany

2 komentáře u „Jak vyzrát na Čínu, 2. díl: Při setkání s Číňany

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.