Prvních několik dní po příjezdu do Číny jsme bydleli u našeho hostitele Jima, který se živí jako učitel na základní škole v provincii Kanton ve městě Foshan. Provedl nás po místní škole a dětském vzdělávacím centru a my tak měli možnost vidět na vlastní oči, jak u nich probíhá výuka. S Jimem jsme udělali rozhovor a vyptali se ho na všechno, co nás na čínském vzdělávacím systému zajímalo. Po jeho odpovědích jsme byli vděční za školství v České republice…

Jime, kde jako učitel pracuješ a jaké předměty učíš?

„Učím na základní škole ve Foshanu a zároveň pomáháme já i moje manželka našemu synovi, který založil vlastní dětské odpolední vzdělávací centrum. “ (Jejich synovi je 26 let.) „Učím vědu a matematiku.“

 

Jak dlouho učíš?

„Učitele dělám celý svůj život – už to bude skoro 40 let a pořád mě to baví. Ale už brzy půjdu do důchodu.“

 

V kolika letech se chodí v Číně do důchodu?

„My muži chodíme do důchodu v 60-ti letech, ženy v 55-ti letech.“

 

Je práce učitele v Číně finančně dobře placeným zaměstnáním?

„Ano, mám velmi dobré peníze. Můj měsíční plat je 10 000 čínských juanů“ (v přepočtu přes 30 000 Kč). „Za svůj život jsem si mohl postavit pětipatrový dům, kde bydlí celá moje rodina, a pořídit si želví farmu, na kterou se chci zaměřit, až odejdu do důchodu.“

 

To jsou moc hezké peníze…

„Vy byste mohli v Číně pracovat jako učitelé angličtiny, ti jsou velmi dobře placení. Kvalitních učitelů angličtiny je totiž v Číně málo. Například na naší škole byste za výuku dětí angličtiny dostávali 200 čínských juanů za hodinu“ (více než 600 Kč).

 

Je pro vás Číňany angličtina těžká?

„Ano, velice těžká. Čínština je jednoduchá řeč. V naší řeči například nemáme časy. V angličtině jich je několik – minulý, budoucí, přítomný atd. a pro nás není snadné tohle pochopit a naučit se, jak a kde se to používá. Zvláště psané písmo je pro nás obtížné. V čínštině kouknu, vidím znak a jasně vím, co znamená. V angličtině se musí vypisovat celá slova a pro nás je tak těžké rozeznat, co je to za slovo, nemáme si to s čím asociovat. Výslovnost je pro nás taky náročná.

Navíc v Číně je nízká úroveň vzdělávání angličtiny a málo kvalitních anglicky mluvících učitelů. Při výuce se mnoho času věnuje gramatice a málo konverzaci a mluvenému slovu. Děti pak neumí a stydí se mluvit.“

Děti v dětském vzdělávacím centru ve Foshanu byly nadšené, že poprvý v životě vidí bělochy a ochotně nám pózovaly. 🙂

Ty umíš ale výborně anglicky. Jak jsi se to naučil ty?

„Já jsme dva roky studoval na univerzitě v Austrálii.“

 

Učí se děti na školách i nějaké další jazyky?

„Na vysokých školách mají studenti občas možnost vybrat si druhý jazyk, nejčastěji ruštinu.“

 

Jak u vás probíhá výuka? V kolik dětem začíná a končí vyučování škola?

„Óóó, náš vzdělávací systém je tak moc rozdílný od toho vašeho a zbytku světa. Starší děti“ (ve věku našeho druhého stupně) „ve škole prakticky žijí od pondělí do pátku. Vstávají brzy ráno, snídají ve škole, dopoledne mají čtyři hodiny výuku. Jedna vyučovací hodina má 45 minut. Pak mají oběd ve škole, odpoledne mají tři hodiny výuku a pak večeři opět ve škole. Večer po večeři tráví vypracováním domácích úkolů.“

 

A kdy mají volno?

Jim věcně: „Mají celé soboty a neděle!“

 

Zmínil jsi, že tvůj syn vede dětské odpolední vzdělávací centrum. Co to je a jak takové vzdělávací centrum funguje?

„Děti v nižších ročnících mají výuku jen dopoledne. Po školním obědě je rodiče přivezou k nám do vzdělávacího centra, pokud chtějí, uloží je ke spánku, pokud nechtějí, ukládáme je ke spánku my, a pak odjedou zpátky do práce.

Odpoledne děti tráví zpracováním domácích úkolů pod dohledem našich učitelů. Večer mají děti společně večeři a mezi devátou a desátou hodinou večer si je rodiče vyzvednou a odvezou domů. Kromě výuky dětí máme ale taky večerní kurzy vaření pro dospělé, které jsou zadarmo.

 

Ty a tvá rodina jste byli ale ve vzdělávacím centru i v sobotu. Mysleli jsme, že děti mají výuku jen od pondělí do pátku?

„Ano, ve školách mají výuku pondělí až pátek. Někteří rodiče jsou ale velmi pracovně vytížení, a tak své děti musejí dávat do vzdělávacího centra  v sobotu. Neděle jsou ale už opravdu dny volna a rodiče mají děti u sebe.“

V „družině“ mají děti místo hraček učebnice a pracovní sešity. Po škole si nehrají, ale za dozoru učitelů píšou domácí úkoly, a to až do desíti do večera, kdy si je vyzvednou rodiče.

Už jsi četl tohle? Jak vyzrát na Čínu: ze světa čínské gastronomie


Z našeho pohledu

Společně s Jimem jsme navštívili jak vzdělávací centrum, tak místní základní školu. Nakoukli jsme do výuky, seznámili se s dětmi, setkali se s některými učiteli, prohlídli se výukové materiály a zkoukli výrobky, které děti ve škole vyrábějí.

 

Vzdělávací centrum alias družina v čínském pojetí

Do dětského vzdělávacího centra jsme zavítali hned náš první den v Číně. Děti (ve věku 7 – 10 let) pravděpodobně v životě viděly bělochy a sesypaly se na nás jak sarančata. Vyjeveně na nás zíraly a předháněly se, kdo nám vícekrát řekne „hello“ a „já se jmenuju…“ A snad každý s námi musel mít fotku. 

Vzdělávací centrum funguje na podobné bázi družin, jak je známe u nás – mladší děti sem chodí po škole a čekají na rodiče, až si je po práci vyzvednou. Avšak v Číně to má dost rozdílný význam. V Číně je vzdělávací centrum samostatné zařízení s několika učebnami vybavené tabulemi a potřebnými výukovými materiály jako učebnice, sešity, dětské knížky a psací potřeby. Nikde žádné hračky nebo stolní hry. Až do večera tu děti společně a za pomoci tří až čtyř učitelů zpracovávají domácí úkoly ze školy.

Dětské vzdělávací centrum

Výuka na základních školách

Hned druhý den jsme se jeli podívat na základní školu ve Foshanu, kde učí náš hostitel Jim. Základní škola je obrovská pětipatrová budova – bez výtahu. Chodby jsou venkovní, děti si tak můžou při přecházení z učebny do učebny užívat krásného počasí (na jihu Číny nebývá nijak zlá zima) a výhledu do dvora plného palem.

Učebny jsou povětšinou skromné s bílými holými zdmi a klasickou zelenou tabulí, na kterou se píše ještě křídou. Třídy jsou na náš vkus relativně malé, i když se v každí z  nich mačká až 50 dětí. Učitelka při výuce přednáší do mikrofonu, aby jí každý mohl slyšet a aby zároveň ona sama nepřišla o hlas. I přesto, že děti nenosí formální školní uniformy, mají jednotné oblečení na způsob pohodlné teplákové soupravy s logem školy. Vypadalo to skoro, že všem každou chvíli začne tělocvik.

Základní škola ve Foshanu na jihu Číny, kde učil Jim

„Výtvarka“ a „pracák“ alá Čína

Jim společně se dvěma učitelkami umění nás vzali do učeben, které sloužily k výuce předmětů, které my známe jako výtvarná výchova či pracovní činnosti. V nich nám ukazovali, jaké výrobky děti na těchto předmětech vyrábějí. Huba nám padala na podlahu. Čekaly tu na nás obrazy, vějíře, paraple a další výrobky nejen s tradičními čínskými motivy, ale v takové kvalitě, že by čínský čtrnáctiletý děti svým výtvarným nadáním v pohodě s jednou rukou v nose strčily do kapsy kdejakýho Piccasa.

Foshan je proslulý hlavně uměním zvané „paper cutting“, což je – vlastními slovy – technika vystřihování obrazců z bílého papíru a následné nalepení na další jinak barevný papír. Proto zde děti vyrábějí paper cutting ve velkém. Je hlavní náplní výtvarných předmětů a  děti to běžně dostávají k vypracování za domácí úkol. Učitelky tak měly od dětí paper cutting výrobků, že by se v tom mohly koupat.

Kresby dětí druhého stupně základní školy
Paper cutting. Tyhle obrázky děti vytvářely za domácí úkol.

Číňané mají tvrdý režim už od mala, aby si co nejdříve zvykly, že se od nich očekává maximální pracovní nasazení a vytížení. Musíme ale říct, že děti ve vzdělávacím centru vypadaly šťastně a pilně vypracovávaly, co jim bylo zadáno. My jsme ale po rozhovoru s Jimem na tohle téma rádi, že jsme chodili do školy v Praze a měli krásný dětství, které jsme strávili hraním a blbnutím venku s kamarády…

Máš taky zajímavou zkušenost s rodílností vzdělávání v jiných zemích? Poděl se o ně do komentářů.

Byl pro tebe rozhovor zajímavý? Pak ho sdílej se svými přáteli. Díky! 🙂

Rozhovor s učitelem v Číně (nejen) o čínském vzdělávacím systému
Štítky:    

1 komentář u „Rozhovor s učitelem v Číně (nejen) o čínském vzdělávacím systému

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.