Tokio, hlavní město Japonska a zároveň co do počtu obyvatel největší město na světě. V Tokiu žije v současnosti necelých – a neuvěřitelných – 38 milionů lidí! Už kvůli tomuhle faktu i jeho pověsti nejdražšího města vůbec jsme z něj měli trochu nahnáno. Ale po příletu se naše obavy rozplynuly jako obláček.

Původně jsme v Tokiu chtěli strávit osm dní. Nakonec jsme se rozhodli zůstat déle než měsíc. Bydleli jsme ve čtyřech čtvrtích v různých koutech Tokia a snažili se vidět a zažít z něj co nejvíc. Tokio si naprosto získalo naše srdce. Zařadilo se mezi nejfantastičtější místa, která jsme kdy navštívili. A čím, že nás tohle velkoměsto tak ohromilo?

 

Lidé

Tokijští obyvatelé na nás udělali svou dobrosrdečností takový dojem, že je musíme zmínit jako první. V jednom městě se tu mačká skoro 38 milionů Japonců, ještě ke všemu pověstní svým workoholismem, a oni se stejně pořád usmívají a chovají se k sobě navzájem s úctou, kterou si vyjadřují poklonou a neustálým „arigato gozajmás“ – „děkuji mnohokrát“. Nikdo nikam nespěchá, lidé působí tichým a pokorným dojmem.

Vůči nám cizincům jsou moc ochotní. Občas, zejména děti, nás zvědavě okukují. Někdy se nám stává, že nás Japonci zastaví jen tak a vyzvídají odkud jsme. Když jim ale odpovídáme „from Czech Republic“, už moc netuší, co to je. Ne všichni v Tokiu umí anglicky, to jim ale vůbec nevadí, a žvatlají na nás dál japonsky a nám nezbývá nic jiného, než jim všechno odkývat.

 

Čtvrť Shinjuku a mrakodrapy až do oblak

Mrakodrapy, mrakodrapy a zase mrakodrapy – všude. Tokio nemá jedno centrum, ale hned několik center vzájemně propojených metrem a vlaky. Za „hlavní“ centrum města se ale dá považovat čtvrť Shinzjuku, kde jsou mrakodrapy ty nejvyšší z nejvyšších a nejmodernější z nejmodernějších.

Za nejzajímavější považujeme moderní budovu tzv. Cocoon Building jak už název napovídá – postavenou do tvaru kokonu. Jednoznačně nejlepší je ale Metropolitian Governement Building, kde se dá výtahem vyjet do posledního patra, odkud je naprosto libová vyhlídka, nejen na okolní mrakodrapy Shinjuku, ale i na celé obří Tokio – a to úplně zdarma. (Další tipy, jak si užít Tokio na max a nezplatit ani korunu jsem sepsala už dřív.)

Shinjuku je nejlepší navštívit večer za tmy, kdy tu začne všechno svítit a zářit všemi barvami – rozsvítí se tu tolik blikátek, div z toho člověk nemá epileptický záchvat. Kromě mrakodrapů a obchodů se vším, na co si vzpomenete, má Shinjuku ale i další zajímavosti. Jendou z nich je Godzilla Road, nad níž se z jedné budovy sklání hlava Godzilly. Dá se tu navštívit i muzeum samurajů nebo si zajít na robotí show. Mezi všemi těmi mrakodrapy jsou ale schované i tradiční japonské uličky včetně té nejslavnější Golden Gai.

 

Tokyo Sky Tree

Aby těch velikánů nebylo málo, tak právě v Tokiu se tyčí nejvyšší věž na světě. Tokio Sky Tree měřící 634 metrů je, i přesto, že byla postavená teprve před pěti lety, symbolem a chloubou Tokia a je vidět na kilometry daleko. Krásná je hlavně v noci, když je osvětlená.

 

Chrámy a svatyně všude kam se podíváš

Asi jako u nás kostely, v Tokiu jsou skoro na každém kroku nádherné chrámy a svatyně, často nenápadně schované v parcích a vedlejších uličkách. Největšími „temple stars“ jsou Senso-ji a Hozomon ve čtvrti Asakusa. Jejich návštěvu ale doporučujeme v ranních hodinách. Podobně jako jiné velké památky ve velkoměstech jsou přes den v obležení turistů.

Za sebe můžeme doporučit i další chrámy, zejména Fukagawafudodo ve čtvrti Koto-ku. Nádherný chrám je i Zojo-ji v parku Shiba, v jehož blízkosti stojí Tokyo Tower ve tvaru Eiffelovy věže. Za návštěvu taky stojí celý park Ueno hned s několika chrámy a svatyněmi – Kiyomizukannondo, Hanazono Inari, Ueno Toshogu či Kaneiji. Jako bonus tohohle parku je ZOO, kde návštěvníci, jako v jedné z mála, mohou vidět pandu.

 

Tradiční japonské uličky

Golden Gai ve čtvrti Shinjuku je sice tou nejslavnější uličkou, rozhodně ne ale jedinou. Malých úzkých uliček, které jsou vyzdobené svítícími lampiony s japonskými znaky a plné tradičních japonských restaurací a kaváren, kam chodí jíst a bavit se místní, je plné Tokio. Stačí jen sejít z hlavních silnic.

 

Gejši

Gejši jsou japonské společnice, které se starají především o zábavu hostů na společenských událostech. Znáte je určitě jako ty ženy s bílým make-upem a zdobnou parukou. My jsme měli to štěstí a s jednou z gejš se setkali osobně. Díky ní jsme pronikli do tajů umění gejš. Viděli jsme, jak se zaučuje mladá gejša, kolik až gejša může mít společenských kimon (prý „kolem stovky, ale nikdy jich není dost!“), a navštívili i tradiční taneční vystoupení gejš.

Více o naší práci pro gejšu píšu ve článku Pronikli jsme do tajů japonských gejš. Pro jednu z nich jsme pracovali.


Čistota

I přes to množství lidí, které v Tokiu žije, a fakt, že na ulicích běžně nejsou odpadkové koše, je všude absolutní čisto, že by se dalo jíst i ze silnice.

 

Noční život

Tokio za tmy má úplně jinou atmosféru. Zvlášť pokud se ocitnete na některé z proslulých párty čtvrtí jako jsou Roppongi, Shinjuku nebo Ginza, kde se všechno rozsvítí jak na Vánoce, lidi se vypnou z pracovního módu a všude to začne hýřit nočním životem.

Moc jsme si v Tokyu oblíbili akci „all you can drink“ – zaplatíte v přepočtu jen 150 – 200 Kč a máte veškeré pití zadarmo – pivo, víno, panáky, dokonce i míchané koktejly. Pro nás Čechy jako šitý na míru. 

 

Je tu všechno. A tím myslíme opravdu VŠECHNO

Tokio je město možností a splněných přání. Co si umanete, to najdete právě v Tokiu. Obchody s hrami veškerýho kalibru, plyšovými pokemony, anime postavičkami, zvířaty, samurajskými meči, automaty s použitým spodním prádlem nebo luxusní obchody s kimony za tisíce dolarů nejsou problém. Na co si vzpomenete, seženete právě v Tokiu. Můžete zajít do Disneylandu. Do kavárny pomazlit se nejen s kočičkami a pejsky, ale i s králíčky a sovami. Zapařit na herních automatech v pětipatrovém domě. Vyspat se v kapslovém hotelu.

Tohle byl jen slabý odvar. Najdou se ale i další bizarnosti. Godzillí hlavu a show s tančícími roboty už jsem zmínila. Ale co takhle restaurace, kde se jí ze záchodových prkýnek, ve vězeňské cele nebo kde vás obsluhují upíři, Alenka v říši divů či opice v parukách? To je žrádlo, co?

 

Zeleň, parky, zahrady

Hned první den nás překvapilo, kolik je tu zeleně. Všude po celém Tokiu včetně těch nejrušnějších čtvrtí jsou parky, zahrady či jen vysazené stromy podél ulic. Lidé se v parcích schází a trénují spolu bojová umění, tanec, baseball nebo jiné aktivity. Největší a nejkrásnější zahradou je Imperial Palace v srdci celého Tokia a Ueno park.

 

Nízká kriminalita

Tohle je nejvíc! Světově nejpočetnější město s několika desítkami milionů obyvatel a stejně se řadí na první místo v žebříčku nejbezpečnějších velkoměst na světě.

 

Byl jsi taky v Tokiu? Co se tam nejvíc líbilo tobě? Poděl se o svoje dojmy a pojmy do komentářů. 🙂

Bavil tě článek? Pak ho sdílej se svými přáteli a pomoz nám ho tak šířit dál. Děkujeme! 🙂

Tokio – Čím si nás získalo největší město světa
Štítky:

8 komentářů u „Tokio – Čím si nás získalo největší město světa

  • Pingback:Tokio - Kolik nás stál měsíc v jednom z nejdražších měst světa - Prošmejdíme Svět

  • Pingback:Půl roku na cestách - kde jsme byli před tím a kde jsme teď - Prošmejdíme Svět

  • Pingback:Půl roku na cestách - kde jsme byli před tím a kde jsme teď - Prošmejdíme svět

  • 04. 07. 2018 (18:43)
    Trvalý odkaz

    Tak jsem si konečně početla a musím souhlasit – Tokio je úžasný! Bohužel jsem tam měla jen 3 dny a tak jsem spoustu věcí, co doporučuješ, nestihla… o důvod víc se vrátit! 🙂

    Reagovat
    • 09. 08. 2018 (21:26)
      Trvalý odkaz

      My byli v Tokiu měsíc a bylo nám to málo, takže se tam taky určitě někdy vrátíme! 🙂

      Reagovat
  • 17. 09. 2018 (06:07)
    Trvalý odkaz

    Pěkný článek, pouze mám dvě připomínky. S komentářem „nikdo nikam nespěchá“ se moc neztotožňuji. Toto bych spíše přisuzovala tradičnímu Japonsku, nikoliv tomu modernímu.
    Vyzkoušejte ranní špičku na Shinagawě či Shinjuku a budete mít o zážitek postaráno.
    Také s komentářem „všude je absolutní čisto, že by se dalo jíst i ze silnice.“ moc nesouhlasím. Ačkoliv přes den se to tak může jevit, neexistuje tu moc „systém popelnic“.
    V den, kdy se vyváží odpad všichni vynášejí odpad před svá bydliště či na místo k tomu určená. Často lidé vyhazují odpad již den před tím, včetně jídla a podobně. Taková koncentrace velkých krys jako je na Shinjuku či na Roppongách se jen tak někde nevidí.
    Pokud vyrazíte do ulic ve večerních hodinách před vývozem odpadků, jistě se s nimi budete mít šanci potkat.

    Reagovat
    • 30. 09. 2018 (12:05)
      Trvalý odkaz

      Ahoj Evo, díky za komentář. Jasný, Tokio je obří město a je těžký ho hodnotit jako celek. Každý máme jiný zkušenosti. My jsme jezdili do práce v ranní špičce na trase Waseda – Monzen-Nakacho a jen jsme zírali, jak jsou lidi v klidu. Věřim, že na Shinjuku nebo Shinagawě to prožívají jinak. 🙂
      S tím bordelem máš pravdu. Když se člověk procházel po městě brzo ráno, potkával pytle s odpadky všude podél silnic. Ale v 8 projeli popeláři a všechno se zýase blýskalo. A obdivovala jsem, že i přes to, že ve městě nejsou snad nikde koše/popelnice, přesto nikdo nic neodhazoval na ulici. A i když jsme jezdili na Shinjuku i Roppongi večer za nočním životem, s obříma krysama jsme se naštěstí nesetkali. 🙂

      Reagovat
  • Pingback:Rok na cestách: Co nás potkalo na cestě kolem půl světa - Prošmejdíme svět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.