Rozmanitost islandský přírody je nekonečná. Projíždíme po jižní polovině ostrova a ráz okolní krajiny se mění každých pár kilometrů. Míjíme skály, ze kterých tryskají průzračný vodopády, zelená pole s huňatými ovečkami a islandskými koňmi, ale i pouště sopečnýho prachu. A tak snad jen na Islandu je možný, že jeden den trávíme na jedné z nejkrásnějších pláží světa, i když netropické, a den na to stanujeme u největšího ledovce Evropy.

Po setkání s větrnou bouří v duhových horách jsme čerpali síly (a dávali dohromady stan) ve městě Selfoss. Byly to naše dva jediný dny, které jsme na Islandu trávili v suchu guest housů a teple jejich tradičních hot tub – přírodní horké lázni o 40°C. Když jsme se dostatečně ohřáli, uschli a posilnili místním pivem, pokračovali jsme stopem v cestě po jižním Islandu.

 

Králové vodopádů jižního Islandu

Na jihu ostrova padají dva králové islandských vodopádů. Jsou jimi Seljalandsfoss a Skogafoss. První jmenovaný vodopád spadá do hloubky 60 metrů. Protože je úzký, dá se snadno obejít dokola ze všech stran. Nasaďte kapuce a připravte se na slušnou vodní spršku.

Druhý – širší, o něco vyšší a úhledný – vodopád Skógafoss vypadá jako vystřižený z učebnice o vodopádech. Vedle něj vedou schody nahoru k řece, odkud je nádherný výhled na okolní krajinu.

Vodopád Seljalandsfoss
Vodopád Skógafoss

Černá jako noc a přesto nejkrásnější na světě

V nejjižnějším cípu Islandu leží malinkaté městečko o 300 obyvatelích s roztomilým názvem Vík. I přes častou nepřízeň počasí, která tu vládne, přitahuje každoročně stovky turistů. Včetně nás.

Právě u Víku se totiž nachází jedinečná přírodní zajímavost – černočerná pláž Reynisfjara. Svýmu netradičnímu zbarvení vděčí lávovému písku, který ji pokrývá společně s černými kamínky hladké jako dětská prdelka. I my jsme se na ní museli přijet podívat, abychom se přesvědčili, že je fakt černá. Černá jako noc, a přesto nádherná. Reynisfjara se právem řadí mezi nejkrásnější netropické pláže na světě.

Její krásný vzhled dotváří i její okolí. Součástí pláže je jeskyně utvořená z šestiúhelníkových čedičových sloupů. Nad hladinu temného moře se vyvyšují špičatý skalní útvary zvané Reynisdrangar. Podle pověsti jsou to prý zkamenělí trollové, kteří se nestihli schovat před vycházejícím sluncem.

Na druhé straně pláže je výhled na útes Dýrholaey. Tvarem připomíná napůl Pravčickou bránu, napůl Stonehenge. Právě ten patří mezi nejlepší místa, kde je možný spatřit papuchalky – roztomilé vodní ptáky s velkým červeným zobákem. Při procházce po pláži je tak dost pravděpodobný, že se vám budou se svými úlovky prohánět nad hlavou.

Černo černá pláž Reynisfjara
Útes Dýrholaey na jihu Islandu

Omrkni taky tohle: Přírodní velikáni severního Islandu


Z pláže rovnou na ledovec

Z Víku jsme pokračovali stopem dál podél jižního pobřeží, skrz rozsáhlá lávová pole. Protože už byla porostlá mechem, vypadalo to spíš jako zelené bochánky, na kterých se dá zvesela hopsat. Za nedlouho se nám otevřel pohled na největší evropský ledovec, na Vatnajökull a večer už jsme si pod ním rozdělávali stan.

V národním parku Skaftafell se dá udělat procházka k jednomu z jeho ledovcových jazyků. Nečekejte ale žádný zázrak, jazyk je obklopen ledovcovou lagunou, takže se dá omrknout jen z dálky.

Naopak, jestli toužíte spatřit ledovec zblízka, vyrazte rozhodně na jeho nedalekýho bráchu, na jazyk Svínafell. Tady už je to o něčem jiným. Svínafell je mnohem krásnější a mohutnější než předešlý ledovec. Navíc se k němu dá ze strany vyšplhat a užít si výhled na něj pěkně zblízka.

 Výhled ze stanu na největší ledovec Evropy, Vatnajökull

 

Ledovec Svínafelsjökull

Protože jazyk Svínafell přechází v jednom úseku v pevninu, patří k mála ledovcům, na které se organizují expedice. Výstup na ledovec nabízí dvě agentury, hodinová výprava s nimi vyjde na cca 2 000 Kč. Já jsem se na ledovec vydala sama na vlastní zodpovědnost, i když jen na jeho okraj.

V NP Skaftafell ještě doporučuju podle nás nejzajímavější „černý“ vodopád Svartifoss. Svůj název si získal podle černých čedičových sloupů, po kterých stéká. Nevynechejte ani výšlap na některou z hor. Slibuju, že výhled na okolní černou krajinu a několik dalších ledovcových splazů bude stát za to!

„Černý“ vodopád Svartifoss

Ledovcová laguna s Diamantovou pláží

Naším posledním ledovým zážitkem na jihu Islandu byla Jökulsarlón. Do největší ledovcové laguny na ostrově se sesouvají obří kusy ker, který se odtrhávají z mohutnýho ledovcového splazu. Když ledový kusy doputují z laguny do moře, vyplaví se jejich zbytky na pláž. Tady se líně převalují ve vlnách a třpytí se na černém písku. Právě díky tomuto úkazu si pláž získala název Diamont Beach.

Protože jsme ale u ledovcové laguny byli v létě, kry byly malé a nebyl jich zrovna hafec. To ale nebrání tomu, abychom Jökulsarlón a Diamont Beach nezařadili mezi své islandské „nej“. Stejně tak černou pláž Reynisfjara.

Ledovcová laguna Jokulsarlón
Diamantová pláž

Líbil se ti cestopis? Pak ho nezapomeň sdílet a šířit mezi své přátelé. 🙂

Rozmanitost Islandu: Jeden den na pláži, další den na ledovci
Štítky:            

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.